Lorem quis bibendum auci Lorem gravida nibh vel velit auctor aliquet. Aenean sollicitudin, lorem quis bibendum auci elit consequat ipsutis sem nibh id elit. Duis sed odio sit amet nibh vulputate cursu. Ut enim ad minim veniam.

Follow me on instagram

© 2016 Your Business Name!

svatebni radce Tag

1

LÁSKYSTŘET | Domi a Tom

Domi a Tom si pro sebe přichystali den, který hrál s rytmem jejich duší. Hřejivý, upřímný a plný lásky. Brali jste se na překrásném místě, kde to bylo? Doporučili byste jej ostatním?  Svatbu jsme měli na statku ve Vleticích. Byla to ale naše druhá volba, nejdřív jsme se byli podívat v Ondříkovicích. Oba jsme si to tam zamilovali, Dominice ukápla slza a prakticky hned na místě jsme majiteli řekli, že to bereme. Jenže po pár týdnech a po mírném vystřízlivění nám došlo, že platit 80 tisíc za pronájem objektu, platit za vodu z kohoutku a alkohol počítat po panácích nikoli po lahvích bude asi hodně drahý. A tak i přes zaplacenou zálohu jsme hledali dál. Na statku Vletice je nádherně. Mají fajn zázemí jak pro obřad, tak večerní slavení, ale shodli jsme se, že bychom tohle místo druhým rozhodně nedoporučovali kvůli nutnosti vzít si jejich smluvený pražský catering. Vychází draze a jednání pana majitele firmy bylo docela nešťastné. Jak dlouho vás láskyplné chystání zaměstnávalo? Datum svatby jsme si řekli rovnou v letadle, pár hodin po tom, co proběhla žádost o ruku, celkem tedy rok. V průběhu léta jsme hledali různá místa, kde by se nám líbilo, pak jsme domluvili fotografy, video a květiny. Až do jara jsme v zásadě jakékoliv chystání vypustili, do momentu, kdy nás svědkyně nevěsty začala trochu popohánět. Takže co se týká intenzity - občas skoro vůbec a místy celkem intenzivně.     Co považujete za své nejlepší svatební rozhodnutí? Jednoznačně si srovnat priority. Promyslet, na čem je možné trochu šetřit a co už té svatbě nikdo neodpáře a otiskne se do myslí navždycky. V takových případech je opravdu na místě si připlatit, týká se to hlavně fotografů, videa a květin. Zpětně si našeho skvělého výběru vážíme o to více - Jany Buškové, Couple of Prague a Květinového lahůdkářství. Za průvodce svého slíbení jste si vybrali duchovního oddávajícího. Byla pro vás tato spolupráce něčím obohacujícím či naopak? Pan Mikuláš Vymětal je úžasný člověk sám o sobě a naprosto splnil veškerá naše očekávání týkající se církevního obřadu, ačkoliv my dva nejsme věřící. Jeho zápal, srdnatost a chuť dělat lidem hezký svatební den i čas příprav je obdivuhodné. Zní to všechno tak idylicky. Objevilo se i něco, co Vás lehce stresovalo? Měli jsme veliké obavy z rodiny, aby vše probíhalo hladce a nikdo se nehádal. Rodiče Dominiky jsou rozvedení a neviděli se léta. Nakonec to bylo všechno super, báli jsme se zbytečně. Všichni, nebo veliká většina lidí, která přijme pozvání na svatbu, přijede z...

jana.buskova@gmail.com
nahled

LÁSKYSTŘET | Kristý a Michal

Přáli si jediné. Vzít se s pocitem, že se poznávají. Ve všem vyřčeném, nazdobeném i sami v sobě. Kristýna s Michalem tak prožili neobyčejně obyčejný den bez neforemných sak a nicneříkajících pravidel. Bylo pro vás složité najít místo, kde jste oslavili vaše slíbení? Nesmírně. Hledali jsme přirozeně vypadající a uzavřený prostor s vůní přírody, trámů a cihel. Mohla to být stodola, opuštěná industriální hala nebo rozpadlá továrna. Nic takového v jižních Čechách ale není, dokonce jsme kvůli tomu svatbu o rok posouvali. A taky nám ve většině případů nevyhovoval přístup majitelů přijatelných objektů. Mrzí nás, že u nás stále frčí podivný model pronájmů „svatebních míst“, kdy si majitel klade nesmyslné podmínky a za nedrobnou úplatu dohodí kšeft vlastním dodavatelům, o které člověk vůbec nestojí. Pomalu jsme už házeli flintu do žita, když se z čistajasna objevil Statek Kloubek, kde nám jeho majitelé vyšli maximálně vstříc a rádi jsme tam nakonec strávili celý víkend. Jak na takové celovíkendové veselí probíhaly přípravy? To, jak bude naše oslava lásky vypadat, jsme věděli už dávno.  Toužili jsme po svatbě, ve které se poznáme, bez ponižujících her a nepadnoucího oblečení, které si lze vzít i na pohřeb. Nemusela být perfektní, ale musela dýchat pokorou.  Bylo pro nás daleko důležitější si z toho dne odnést něco niterného. Něco, co s námi bude růst. Připravit zábavu pro ostatní bylo to poslední, na co jsme se soustředili. Postupně se tak tedy rýsovala podoba dne, který voněl naší duší. A taky jsme zapojili do příprav všechny blízké. Stala se z toho tak oslava nás všech, že se máme.     Dle fotek jste měli kolem sebe opravdu jen ty nejbližší, je to tak? Ano. A zpětně to považujeme za nejlepší rozhodnutí, které jsme udělali. Původně jsme měli v plánu pozvat přibližně šedesát, sedmdesát hostů, ale po velmi dlouhém zvážení jsme to stáhli na půlku. Chtěli jsme se cítit uvolněně a tzv. mezi svými. A protože se všichni v podstatě už znali, byla na svatbě úžasná atmosféra. Všichni seděli pospolu a povídali si, bavili se, později s námi tančili. Srdce se nám plní blahem, když na to vzpomínáme. To vypadá, že se žádné pozvání „ze slušnosti“ nekonalo. Bylo to pro vás těžké ustát? Přiznáváme, neustáli jsme nepozvání vzdálenějších rodinných příslušníků. To je jediná věc, kterou bychom udělali trochu jinak, lépe. Tak trochu jsme se tomu nešikovně vyhýbali z obavy reakce, protože tu u nás stále vládne zvláštní povinnost sezvat kde koho. Více bychom si s nimi o tom zavčasu otevřeně popovídali, rozumní důvody pochopí. Koho jste si přizvali ke spolupráci? V podstatě přátele....

jana.buskova@gmail.com
nahled

LÁSKYSTŘET | Luci a Tom

Oslavili svou lásku obklopeni vůní polí a čerstvě posečené trávy. Celý den se smáli a užívali si pocit souznění. Spolu, se všemi, s životem. Luci a Tome, z jakého důvodu jste se rozhodli prožít svatební den v místě vašeho krásného statku, u vás doma? Chtěli jsme se cítit maximálně přirozeně a zároveň prožít celý den venku, v milované přírodě, která je jako prostor zkrátka nenahraditelná. Navíc se nám líbilo, že nebudeme muset nikam přejíždět. Jako místo obřadu jsme si totiž vybrali strom uprostřed polí pod vesnicí. Brali jsme se tedy na místě, které máme spojené se spoustou společných zážitků, v domácím prostředí, kde se cítíme moc dobře. Jak dlouho jste svou oslavu lásky chystali? Dlouho. Záleželo nám na tom, aby vše, co si pro ten den vybereme, nás vystihovalo, souznělo s námi a určitým způsobem s námi ladilo. O mnoho věcech jsme měli také dost jasnou představu a nechtělo se nám spokojit se s něčím úplně jiným nebo svým způsobem průměrným, a ještě za to dost zaplatit. V mnoha případech to nakonec skončilo tak, že jsme si to vyrobili sami. Měli jste během příprav na paměti od někoho radu k nezaplacení? Ano. První byla v tom smyslu, že když něco nevyjde, nesoustředit se na to, ale soustředit se na to dobré. To se opravdu hodilo, protože nás ráno ve svatební den vzbudil silný déšť. Nesoustředili jsme se na to, vnímali jen to hezké, a kdo ví, třeba právě tím jsme si zařídili krásné počasí po celý den. A druhá rada vyplynula ze svateb našich přátel - je potřeba zaúkolovat co nejvíce lidí a rozdat co nejkonkrétnější úkoly, aby snoubenci během svatebního dne nemuseli nic řešit.     Z čeho pramenily vaše největší obavy? Obavy z ničeho. Bylo to spíše takové celkové napětí, aby vše klaplo. Tím, že jsme vše plánovali už několik měsíců před svatbou a těšili se, nevnímali jsme to jako záležitost jednoho dne, ale užívali si to celé jako proces, do kterého zapadly i rodinná setkávání a poznávání mnoha úžasných lidí. O kterých konkrétně mluvíte? Jana Bušková nám natočila svatební video, které nám naprosto vyrazilo dech, a jako fotografku jsme si vybrali Baru z Baru la photo. Sledovali jsme ji delší dobu a Baru styl velmi souzněl s podobou naší svatby - jemnost, přirozenost, barevnost, veselost. Úžasně se spolupracovalo i s Lenkou Šváchovou z 27jewelry, vyrobila nám snubní prsteny, které mají krásný příběh. Nesmíme zapomenout ani na jazzovou kapelu Himbeere Brombeere, jejíž tóny dokreslili atmosféru dne, a Kristýnu Čebišovou, která nevěstě vytvořila účes snů. V případě jídla nás dost vypekla původní firma,...

jana.buskova@gmail.com
3

VĚCIČTYŘI | Nedopusťte, aby se ze svatby vytratila duše

Jana s Kristýnou nedávno založily projekt, ve kterém slučují čtyři věci, se kterými chtějí snoubencům pomáhat. Inspirovaly se tradicí, která říká, že nevěsta má mít ve svatební den něco modrého, půjčeného, nového a starého. Jaký je příběh VĚCIčtyři? Kristý: Motala jsem se kolem svateb poměrně dlouho, ale chtěla jsem to vzdát – s představami nevěst jsem se neztotožňovala. Mrzí mě, že se nechávají svazovat pocitem „chceme to tak, protože se to tak dělává“ a nepřipouští, že existují i jiné cesty. Cesty, ve kterých se poznají. Když se nám v životě objevila Jana s nápadem občerstvit svatební kulturu a jít té změně naproti, tak jsme jí jednak s přípravou CIRKUSU pomohly a zároveň nás to nakoplo směrem k vlastnímu projektu. Jsme tady a těšíme se na všechno, co nám čas přinese. Jana: Já se zas dlouho motám kolem designu, grafiky a tiskovin. Začali se na mě obracet moji známí, kteří chtěli oznámení s vlastním rukopisem, a tak jsem jim ráda pomohla. S Kristý jsme kamarádky snad 20 let a máme hodně podobné názory. Spojení sil bylo přirozené a moc si to užíváme. Prozraďte nám, co všechno plánujete? Plánů máme sice spoustu, ale nic nepředvídáme. Budeme dál dělat, co nás baví, a hlavně nedopustíme, aby se z toho vytratila duše. Naší největší motivací je radost, že nám rostou čtyři věci pod rukama pro někoho, kdo to ocení. Co máte na svatbách rády? Jana: Vztahy jsou 90% našeho života. Na svatbách se míchají snad úplně všechny – romantické, rodinné, přátelské a občas i ty pracovní. Baví mě do nich nahlížet. Kristý: Mám na svatbách ráda to společné souznění všech lidí, kteří se mají rádi a nebojí se to dát najevo. Obecně s tím máme spíše problém někoho pochválit, potěšit. Na svatbách je láska cítit ve vzduchu. A samo sebou i osobitost lidí, ráda se nechávám inspirovat. SVATEBNÍ CIRKUS JE PROSTOR BEZ KATALOGŮ A NESYMPATICKÝCH AGENTUR ŽIJÍCÍCH Z PROVIZÍ Který svatební moment Vás dostává? Jana: Za mě určitě pronesení přípitků od rodičů. Tátovo i tchánovo slova ve mně budou navždy. A taky ta část dne, kdy si všichni sundají masky a začnou se uvolněně bavit. Kristý: Jsem plačka, vidím pohled „jsem tu pro tebe do konce života“ a bulím, nicméně asi nedokážu říct, který okamžik mě baví nejvíc. Zbožňuju chvilky prvního spatření, intimitu dobře sestaveného obřadu i hostinu v kabátě dnešní doby. Jak si vybarvíte vlastní svatbu? Kristý: Bude o nás, bez ponižujících her, které postrádají smysl, a bez oblečení, které si lze vzít i na pohřeb. Nemusí být perfektní, musí mít význam, plno pokory a vůní přírody. Jana: Vdávala jsem se nedávno a svatba to v mnoha ohledech byla nedokonalá, a přesto naprosto perfektní. Nic bych...

jana.buskova@gmail.com